1. zákon č.166/1999 Sb. o veterinární péči:
Základní pojmy:
§ 3, odst.1, písmeno a) – chovatelem každý, kdo zvíře nebo zvířata vlastní nebo drží, anebo je pověřen se o ně starat, ať již za úplatu nebo bezúplatně, a to i na přechodnou dobu.
písmeno b) – hospodářstvím jakákoli stavba, zařízení nebo místo, kde je hospodářské zvíře nebo kde jsou hospodářská zvířata chována nebo držena včetně chovu pod širým nebem …
písmeno c) – hospodářskými zvířaty zvířata využívaná převážně k chovu, výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům, zejména skot, prasata, ovce, kozy, koně, osli a jejich kříženci, drůbež, běžci, králíci, kožešinová zvířata, zvěř ve farmovém chovu, ryby a jiní vodní živočichové a včely.
§ 4, odst. 1, písmeno a) až i) – popisuje povinnosti chovatele (chovat zvířata odpovídajícím způsobem, sledovat zdravotní stav, bránit vzniku a šíření nákaz, poskytovat součinnost a pomoc při veterinárním úkonu, podávat léčivé přípravky …
§ 5, odst. 1, písmeno a) až h) – provádění vyšetření, zdravotních zkoušek, desinfekce, desinsekce a deratizace …
Odst. 2, písmeno a) – chovatel, který jako podnikatel chová hospodářská zvířata pro účely podnikání je povinen oznámit KVS nejméně 7 dnů předem zahájení a ukončení podnikatelské činnosti jakož i informovat KVS bez zbytečného odkladu o změnách, k nimž má dojít ve způsobu ustájení nebo v druzích chovaných zvířat.
§ 6 – veterinární osvědčení k přemístění zvířat
Odst. 1 – chovatel, od něhož je zvíře přemisťováno, je povinen vyžádat si veterinární osvědčení k přemístění hospodářského zvířete mimo území kraje do jiného hospodářství nebo k osobě. Odst. 2 – veterinární osvědčení musí být vyžádáno také k přemístění zvířete v rámci ochranného pásma nebo pásma dozoru.
Odst. 6 – veterinární osvědčení k přemístění zvířete musí doprovázet zvíře až do místa určení a musí být chovatelem uchováno nejméně po dobu 1 roku ode dne jeho vydání. Lhůta pro podání žádosti o vydání veterinárního osvědčení k přemístění zvířete činí nejméně 2 pracovní dny přede dnem předpokládaného přemístění zvířete.
§ 12 – chovatel, na jehož zvířatech se projevují příznaky nasvědčující podezření z výskytu nebezpečné nákazy, je povinen
– Do příchodu úředního veterinárního lékaře zajistit, aby zvířata neopustila stanoviště, živočišné produkty nebyly používány nebo uváděny do oběhu, předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, nebyly vynášeny nebo vyváženy a používány jinde.
– Po příchodu úředního veterinárního lékaře postupovat dle jeho pokynů a poučení.
– § 20 – do oběhu lze uvádět pouze med, který je zdravotně nezávadný a pochází od klinicky zdravého včelstva.
– § 27 a – prodej malých množství vlastních produktů z prvovýroby přímo konečnému spotřebiteli upravuje odst. 1, písmeno d):
Prodávat med pocházející z vlastního chovu včel ve své domácnosti, ve svém hospodářství, na stanovišti včel, v tržnici nebo na tržišti, anebo jej dodávat do maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitele a je na území kraje, v němž se nachází stanoviště včel, je-li med prodáván v tržnici nebo na tržišti, anebo dodáván do maloobchodní prodejny, musí být označen jménem, příjmením a adresou bydliště chovatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo názvem a sídlem chovatele, jde-li o právnickou osobu, druhem medu podle jeho původu a údajem o jeho množství, a je-li dodáván do maloobchodní prodejny, také datem minimální trvanlivosti.